Spojené státy charakterizuje jejich název – každý stát je skutečně oddělenou jednotkou, která si žárlivě střeží svá práva a pravomoci, i když jako nejvyšší zákon země uznává ústavu. Každý stát předává do pravomoci Unie záležitosti týkající se vyhlášení války, zahraniční politiky, vybírání federálních daní a regulace zahraničního obchodu a obchodu mezi státy. Přestože federální pravomoci mají ve 20. století tendenci narůstat, mnoho základních pravomocí stále zůstává v rukou jednotlivých států. K nim patří zejména vybírání státních daní a zákonodárství týkající se soukromého majetku, obchodu, zdravotnictví a vzdělávání – tyto zákony se však nesmí protivit liteře a duchu ústavy.
Vedle federální a státní vlády působí správní orgány okresů, měst a vesnic i další orgány s místními pravomocemi, například školské úřady. Američané však v žádném případě nejsou úřady příliš omezováni a více než občané kteréhokoliv jiného státu jsou připraveni hájit svá práva soudně. Více než polovina soudních pří u místních soudů se týká stížností na porušování občanskoprávních zákonů.
Americké soudy se také zabývají neobyčejně vysokým počtem vražd, jejichž četnost je často přičítána dostupnosti střelných zbraní. Podle posledních studií vlastní soukromé osoby přes 200 milionů zbraní, což znamená téměř jednu zbraň na jednoho obyvatele. Každoročně umírá 35 000-40 000 osob v důsledku vražd, sebevražd a nehod způsobených střelnou zbraní. Vražda je dnes ve 37 státech Unie trestána smrtí. Přestože počátkem 80. let se počet vykonaných trestů smrti výrazně snížil, koncem 80. let se tento počet opět zvýšil.
Hlavní příčinou vzestupu kriminality jsou patrně drogy. V roce 1980 bylo 15 % nových vězňů posláno do státních věznic v souvislosti s drogami, na počátku 90. let jich byla jedna čtvrtina.
Každý stát má svůj vlastní vzdělávací systém, ale všechny mají základní program zajišťující každému dítěti dvanáctiletou bezplatnou a povinnou školní docházku (včetně mateřských školek). Přes 99 % dětí ukončí základní školu a 75 % střední školu. Všechny veřejné školy jsou podle zákona koedukované a rasově smíšené.
Univerzitnímu vzdělání přikládají Američané velkou důležitost. Vedle státních zařízení existují četné soukromé univerzity, jako Harvard, Yale, Stanford a Princeton. Většina maturantů pokračuje ve studiu na vysokých školách či univerzitách.
Američané získali dvakrát více Nobelových cen než příslušníci jiných národů, i když jejich nositeli v mnoha případech nejsou rodilí Američané.
Zdravotnická péče je výtečná, ale nesmírně drahá: narození dítěte přijde například na více než 5 000 dolarů. Ceny léků jsou nejvyšší na světě. Mnoho lidí tedy uzavírá zdravotní pojištění, ale jen málo pojišťoven hradí lékařské účty z více než 80 % a 14 % obyvatel není pojištěno vůbec. Ty může nemoc finančně zcela zruinovat. Bezplatně je zdravotní péče poskytována osobám nemajetným, postiženým či starším 65 let. Některé nemocnice mají sociální lůžka a přijímají naléhavé případy bez ohledu na platební schopnost pacientů.
Systém sociálního zabezpečení pochází z období velké hospodářské krize ve 30. letech, kdy byl součástí hospodářského programu „New Deal“ prezidenta Franklina D. Roosevelta. V současnosti zahrnuje federální systém péči o staré, nemocné, vdovy, sirotky a nezaměstnané. Podle údajů Federálního statistického úřadu žilo v polovině 90. let 14,2 % Američanů pod hranicí bídy, která je pro čtyřčlennou rodinu stanovena ročními příjmy 13 924 dolarů a pro samostatně žijící osobu 6 652 dolarů.